Má smysl se migračním vlnám bránit? A pomohou ochraně před nimi uzavřené hranice? Francouzský expert na téma migrace François Gemenne si myslí, že nikoliv: ,,Co se individuálních motivací týče, v podstatě existují dva důvody, kvůli kterým se někdo rozhodne emigrovat: buď, aby si zachránil život, aby se jako opozičník nedostal do vězení, aby unikl před diktaturou či válkou. A nebo aby zvýšil svou životní úroveň a podporoval rodinné příslušníky, které zanechal doma. Oba faktory nemají nic společného s otevřenými nebo zavřenými hranicemi. Zdi ani striktní vyhošťovací politika cílových zemí nemají odrazovací účinek. Odporuje to běžné intuici, ale je to fakt. Účinek uzavřených hranic tkví v tom, že se přesídlení stává ilegální nebo nebezpečnější. Při otevřených hranicích máte stejný počet uprchlíků, ale všichni jsou živí. Při uzavřených je část z nich mrtvá. To je jediný rozdíl.‘‘
Kromě toho by uzavření hranic zabránilo nevyvratitelným přínosům migrace. Například podle Bertelsmannovy nadace potřebuje jenom Německo do roku 2060 nejméně 260 000 přistěhovalců, aby kvůli stárnoucí populaci německé hospodářství nezkolabovalo. V příštích desetiletích studie očekává, že Německu bude chybět až 16 milionů zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že přírůstek přistěhovalců ze zemí EU bude nejspíše zpomalovat, musí více než polovina dodatečných zaměstnanců přijít z mimoevropských zemí. Není bez zajímavosti, že relevantní parametry v České republice ukazují podobnou situaci jako v Německu.
Zdá se přitom, že Němci si tyto přínosy uvědomují. Podle studie Rady německých nadací pro integraci a migraci většina Němců věří, že přijatí uprchlíci Německo dlouhodobě obohatí. Spolužití ve stále více přistěhovalectvím ovlivněné společnosti je navíc hodnoceno převážně pozitivně a spokojenost s migrační společností zůstává v porovnání s předchozí studií z r. 2015 stabilní. Rodilé Němce vědci rozdělili na skupiny podle toho, jak velký mají kontakt s migranty. Skupina, u které bylo pozorováno pesimističtější hodnocení oproti roku 2015 byla ta, která se do styku s cizímu kulturami dostala zřídka nebo vůbec.
Tento pozitivní přístup nepřekvapuje prezidenta asociace německých zaměstnavatelů Ingo Kramera. Dle něj je německá integrace uprchlíků do pracovního trhu daleko úspěšnější, než se předpokládalo. Soudí, že Angela Merkelová měla pravdu, když o migrační krizi prohlásila své dnes již známé: ,,Zvládneme to‘‘.
„Z více než milionu lidí, kteří přišli od r. 2015 do Německa, má dnes už téměř 400.000 výuční nebo pracovní místo“, řekl Kramer. „Sám jsem překvapen, že to jde tak rychle.“ Většina mladých migrantů umí už po roce výuky jazyka tak dobře německy, že mohou sledovat výuku na odborných školách, dodal prezident. Naprostá většina zaměstnaných uprchlíků pracuje na místech s povinnými sociálními odvody a je tak integrována. Kramer také zdůraznil, že se „mnoho migrantů stalo oporou německého hospodářství“. Hodně středostavovských podniků nadále hledá zaměstnance a vkládá naděje do velkou koalicí připravovaného zákona o přistěhovalectví odborných pracovníků.